MYSTERY FILM :: Arnošt Vašíček :: EGYPTSKÉ ZÁHADY

Starý Egypt, jak o něm vypovídají letopisy a dochované archeologické nálezy, fascinuje svou tajemností a svádí k nesčetným hypotézám a spekulacím. Stály u jeho kolébky sudičky v kosmických skafandrech, nebo v temně modrých tógách vládců utopené Atlantidy? Docházelo zde ke kontaktům s jinými světy? Byly pyramidy v Gíze stavěny s pomocí mimozemské techniky? Jsou kříženci lidí a zvířat důkazem genetických pokusů návštěvníků z nebes? Z čeho vyvěraly tak neobyčejné náboženské zvyky a posmrtné obřady?

Společné aktualizované vydání 1. a 2. dílu úspěšné knihy Brožované vydání, 232 stran, dvě velké barevné přílohy, cena 249 Kč Objednávky přijímá: MYSTERY FILM, Mánesova 20, 702 00 Ostrava 2 tel 59 613 56 86, mail: mysteryfilm@iol.cz poštovné a balné se neúčtuje.

Ukázka:

NAVIGAČNÍ STANICE GIZA?

„Tady Houston, tady Houston, slyšíte?“ Volání pozemské stanice, která řídí kosmický let, se již stalo vžitou formulací televizních záznamů z občasných výletů lidstva do kosmu. Mohlo se před tisíci lety z Gízy ozývat podobné volání? Zecharia Sitchin se domnívá, že ano. Podle jeho odvážné hypotézy pyramidy v Gíze vybudovali Anunakové, tajemní přistěhovalci z planety Nibiru. Obrovské hory kamení prý zářily jako majáky v šedi pouště a ukazovaly cestu ke kosmodromu na Sinaji. Navíc se v nitru Velké pyramidy skrývalo navigační centrum, které komunikovalo s kosmickými plavidly na oběžné dráze a navádělo je při přistání na Zemi. Sitchin svou provokativní teorii dokládá řadou starověkých textů. Mimo jiné úryvkem z mezopotamské básně Lugale, vzývající bohyni Ninhursagu jako paní „domu se špičatým vrcholem“, což není nic jiného než pyramida. Dům jasný i temný nebe a Země Pro raketové lodě zbudovaný, E. KUR Dům bohů se špičatým vrcholem Pro cesty z nebes na Zemi skvěle vybaven. Dům, jehož vnitřek žhne narudlým nebeským světlem, Vysílající paprsek, který dosáhne široko daleko, Dům-pyramida byl tedy vybaven nepozemským zařízením, které vysílalo jakési paprsky. Ty přenášely signál k tělesu na orbitě nebo a zároveň, jak naznačuje další část textu, vytvářely záření, které chránilo samotnou pyramidu. Hymnus, který snad stvořila dcera Sargona z Akkadu ve třetím tisíciletí před Kristem, přináší podobnou informaci, i když hlavním hrdinou je bůh Ningizzida: Trvalé místo, světle zbarvená hora (Připomeňme si, že pyramida byla pokryta bílým vápencem – pozn.aut.) Jež má dovedně položené základy Její temná skrytá komora, vzbuzuje posvátnou hrůzu, Rozkládá se ve sledovaném poli Děsivá, její způsoby nikdo nezměří… Tvůj vnitřek zná místa, kde Utu vzlétá Utu bylo sluneční božstvo. Jeho symbol tvořil okřídlený kotouč. Stejný se nacházel i na vrcholových kamenech pyramid. Jiný epos popisuje výpravu boha-válečníka Ninurty, který měl za úkol zničit původní vybavení Velké pyramidy. „Nyní se (Ninurta) ocitl v nejtajnější, posvátné komoře, kam byl vstup zakázán, odkud se ,rozprostírala‘ řídicí síť (radar), která přehlížela nebe i zemi. Jemný mechanismus byl uložen ve schránce vyhloubené v kameni, byl umístěn přesně v severojižní ose pyramidy a reagoval na vibrace zvonivou rezonancí. Srdcem řídicí jednotky byl kámen GUG, určující směr; jeho emise, zesílené pěti dutými komůrkami, zkonstruovanými nad komorou, vyzařovaly ven a vzhůru šikmými kanálky, ústícími na severní a jižní stěně pyramidy. Ninurta nařídil, aby byl kámen zničen. Tak byl onoho dne kámen GUG na rozkaz Ninurty vyjmut ze své schránky a rozdrcen.“ Sitchin tedy tvrdí, že ve Velké pyramidě bylo ukryto navigační zařízení pro kosmické lety mimozemské civilizace, které později samotní bohové zničili. Obsah uvedených mezopotamských mýtů tomu zdánlivě jasně nasvědčuje. V nejposvátnější, takzvané králově komoře, se skutečně nalézá schránka vyhloubená v kameni – sarkofág, který leží na severojižní ose. O využívání odlehčovacích komor ke zvýšení záření vysílaného kamenem GUG lze ale s úspěchem pochybovat. Tuto roli spíše zastala samotná forma Chufevovy pyramidy, v níž se vyskytuje energie v souvislosti s přesným severojižním nasměrováním a magnetickým polem Země a tato energie se soustřeďuje ve výši královy hrobky. Nositel Nobelovy ceny, profesor Luis Alvarez z Kalifornské univerzity, prováděl v Gíze zajímavý pokus. Do pohřební komory Chafreovy, tedy v druhé největší pyramidě, nechal nastěhovat 30 tun speciálního zařízení. Mimo jiné i detektory záření, jimiž lze měřit dopad kosmických paprsků. Kosmické záření je totiž tak silné, že pronikne i čtyřmi miliony tun kamene, který však mionové částice brzdí silněji než vzduch. Při experimentu v pohřební komoře měl pravidelný dopad mionů při stále se měnícím měrném poli dokázat, že v kamenné mase není žádná další komora. Pokud by se v některém měrném poli projevil silnější dopad, dokazovalo by to existenci dutého prostoru. Výsledek byl šokující. Přístroje vyváděly jako pominuté. Dopad záření z kosmu byl i pod krytem milionů tun kamení daleko silnější než na otevřeném prostranství. Pyramida se chovala jako anténa a obrovský zesilovač. Profesor Alvarez prohlásil, že si to nedovede vysvětlit, a pokus ukončil. Jestliže pyramida přijímala a zesilovala záření z kosmu, můžeme snad připustit, že právě proto byla vybudována. Háček je v tom, proč byla postavena tak obrovská. Stejná energie vzniká i v mnohem menších pyramidách (pokud zachovají tvar a nasměrování podle světových stran), a nebylo tedy nutné vynakládat tolik námahy. A jsou zde ještě další ale. Je možné, aby civilizace, která dokázala překonávat značné vesmírné vzdálenosti, potřebovala ke komunikaci horu kamení? Lidé přece vysílají signály do vesmíru a naslouchají řeči hvězd s pomocí daleko subtilnějších zařízení. Raketoplány přistávají spolehlivě na určeném místě, aniž by se musely orientovat podle gigantických staveb v krajině. A do mysli se vtírají další pochyby. Navzdory obrovským rozměrům pyramidy jsou doposud objevené vnitřní prostory příliš malé a nehostinné. Nacházejí se zde pouze tři místnosti:dolní, vytesaná ve skále asi 30 metrů pod základnou, královnina komora a králova komora. (Názvy uvádíme tak, jak jsou zavedené, i když neodpovídají skutečnému určení místností.) Jejich celková plocha dosahuje asi 193 m2. Velkolepý „třípokojový byt“, řeknete si – až na to, že spodní a horní „pokoj“ dělí výškový rozdíl 70 metrů, což představuje asi 26 pater panelového domu, k jejichž překonání musíte absolvovat cestu stovkami metrů chodeb v dusném, nedýchatelném ovzduší. Jen stěží si lze představit, že by zde živé bytosti držely službu u instalovaných přístrojů. (To je také důvod k odmítnutí teorie Ludvíka Součka, který pyramidu považoval za dokonalý úkryt v případě války.) Sloužila tedy pyramida jako nedobytný a v podstatě nezničitelný radiomaják bez obsluhy? Využíval ji někdo, kdo si přál, aby i po dlouhém čase našel vše neporušené a na svém místě? „Dům, jehož hlasité volání zve ty, kteří pozorují z oběžné dráhy, dolů k odpočinutí Dům, podle nějž pozná cestu vznešený Šem, hora, podle níž vzlétá Utu na nebesa,“ předkládá Sitchin další mýtus. Jak si ho vyložit? Pyramida zve ty, kteří oblétávají planetu na oběžné dráze, aby sestoupili dolů a přistáli. Znamená to, že pyramidy v Gize sloužily zároveň jako letiště a jen díky nim mohla mimozemská plavidla spočinout na zemi a bez potíží opět vzlétnout? Zní to bláznivě, ale přesto v této vizi nacházím jistou logiku a zároveň odpovědi na další otázky. Sitchin je přesvědčen, že Anunakové postavili obě velké a možná i všechny tři pyramidy v Gíze. Proč tak vysoký počet? Navigační zařízení bylo přece uloženo jen v jedné z nich. Z jakého důvodu jsou tyto stavby tak přísně orientovány nejen podle světových stran, ale i k sobě navzájem? Je důležitá jejich velikost i vzájemná vzdálenost? Jak Anunakové přistávali do doby, než pyramida stála? Proč její zařízení sami zničili? Už ho nepotřebovali a dokázali se orientovat i bez hory, „podle níž Utu vzlétá na nebesa“? Nebo kolosální hory kamenů byly nezbytné k ještě k něčemu jinému a bylo nutné zabránit, aby je nemohl využít nikdo jiný? Polský spisovatel Ryszard Winer vyslovil hypotézu, že dvě velké pyramidy v Gíze sloužily jako přístaviště pro velmi těžký mimozemský létající objekt. Byly to vlastně skálopevné podnožky, na nichž spočíval kolmo startující stroj. Představme si tu situaci. Annunakové přilétají k naší planetě. Jejich obrovská plavidla nemohou dosednout na zemský povrch. Jsou příliš těžká. Jen stěží si lze představit, že by mimozemské meziplanetární létající stroje stála na vlastních, teleskopicky se vysouvajících, nohách. Z jak odolného materiálu by asi byly zhotoveny a kolik by jich muselo být? Pokud by objekt přistal na břiše, zabořil by se a možná se už nedokázal odpoutat k zpátečnímu letu. Tato velká plavidla zůstávají tedy na oběžné dráze. Annunakové použijí k výsadku menší přistávací moduly. Teprve poté, co s využitím zotročených pozemšťanů vybudují pyramidy, mohou se dolů snést i obrovské mateřské objekty. Winer svou odvážnou vizi podporuje neobyčejně důmyslnou kombinací jednotlivých kamenných vrstev. „Velká pyramida se skládá z 203 řad. Všechny kameny v první vrstvě váží okolo pěti tun a jsou stejně silné. Další vrstva je tenčí a každá následující také. Tak je tomu až do 17. vrstvy, která je stejně silná jako první. Další je ještě silnější, pak pro změnu tenčí. Bloky v 35. vrstvě jsou ale třikrát větší než bloky o jednu vrstvu níže. Archeologové se pozastavují nad tím, jaký význam měla změna síly vrstev, co ji vyvolalo. (Tento systém zjevně ztěžoval práci, v lomech musely být připravovány kameny stále jiných rozměrů,to vše by při jednotné podobě bloků odpadlo –pozn. aut.) Kdyby se síla bloků systematicky zmenšovala až po samotný vrcholek, byla by pyramida velmi nestabilní, pokud by na ni shora působila velká tíha. Změna síly jednotlivých vrstev ale mnohonásobně zvýšila pevnost celé stavby.“ Winer připomíná, že všechny kamenné desky mezi pěti odlehčovacími komorami nad královou komnatou jsou popraskané. „Vědci se domnívají, že to způsobilo silné zemětřesení, ale to se v Egyptě vyskytuje jen zřídka. Pravděpodobně je to ale důsledek zatížení celé pyramidy shora.“ K dalším důkazům Winer počítá i absenci vršků obou velkých pyramid. Je přesvědčen, že právě na těchto horních vodorovných plochách leželo cizí kosmické plavidlo. Začteme-li se do odborné literatury, která se snaží vysvětlit, proč oběma pyramidám scházejí vrcholky, překvapí nás nejednotnost výkladů a nemalá dávka absurdity. Chufevova pyramida měřila původně asi o 10 metrů více. Dnes jí prý schází dvanáct vrstev a vrcholový kámen – pyramidión. Kam se horní vrstvy poděly, kdo si dal tu práci, aby je rozebíral a shazoval dolů? Chafreově pyramidě chybí šest metrů do původní výšky 143,7 metru. „Pod vrcholem, z něhož chybí jen špička [pyramidion], si zachovala po všech stranách původní vápencové obložení, které tvoří převis, jehož překonání vyžaduje zručnost horolezce.“ Uvádí Vojtěch Zamarovský. Jak se tedy pyramidion podařilo odstranit, pokud byl opravdu šest metrů vysoký a okolo něj nebyla žádná volná plocha? Nebo tam tyto do špičky vytesané kameny nikdy nebyly a vrcholy byly ploché? Obě pyramidy jsou téměř stejně vysoké. I když vezmeme v úvahu vědci stanovenou původní výšku a skutečnost, že základna stavby připisované Chafreovi leží asi o jedenáct metrů výše, spojnice vrcholů obou pyramid je téměř vodorovná. Klesá od Chafrea k Chufevovi o 15 milimetrů na jeden metr. Špičky dělí od sebe 460 metrů, což znamená, že těleso, které by na nich spočívalo, by muselo být delší než půl kilometru. Byly takto postaveny pyramidy jen v Gíze nebo i na jiných místech světa?