„Pozor, mimozemšťan!“ vykřikl pilot a strhl řízení. Letadlo udělalo prudký oblouk a začalo řítit dolů. Na svahu přímo před námi se rýsovala podivná postava. Více než třicet metrů vysoký obr měl pravou ruku vztyčenou jako na pozdrav. Oblé tváři dominovaly nezvyklé velké kulaté oči. Zdálo se, že má na sobě skafandr.
Při jedné z výprav na hranicích Venezuely a Brazílie jsme se plavili po klikaté říčce, obklopené hustou vegetací. Mířili jsme k rytinám, které na skalách zanechali příslušníci neznámé starověké civilizace.
Ve východním Turecku kolují pověsti o podivném zvířeti, které obývá obrovské jezero Van. Četné výpovědí očitých svědků podpořil i unikátní videozáznam.
Před pěti tisíci lety se v ohybu Mexického zálivu objevil jeden z nejtajemnějších národů všech dob. Jeho skutečné jméno neznáme. Aztéčtí kronikáři ho nazývali Lidem kaučuku - Olmékové. Nevíme odkud přišli ani kam zmizeli. A to co po nich zůstalo obklopuje mračno nejasností.
Již po tisíce let se na různých místech Mexika objevuje děsivé létající monstrum s kožnatými křídly a rudě zářícíma očima. V poslední době byl tento tajemný přízrak noci pozorován především v horských oblastech.
První z našich předků přišli z vesmíru, naši praotci pocházejí z dob, na něž se nelze upamatovat, slétli z hvězd." Zpívají Torajové z indonéského ostrova Sulawesi. Text staré rituální písně doplňují neobyčejné legendy a zvyklosti.
Vycházet do noci nebylo bezpečné. Zvláště, když lesní krajinu ozařoval měsíc v úplňku. Z dálky se ozývalo výhružné vytí vlkodlaků, ve tmě mezi stromy svítily krví zalité oči a vyceněné tesáky. Poutníka, který se přesto odvážil pokračovat v cestě, často našli druhého dne s prokousnutým hrdlem nebo rozsápaného na kusy. ...
V tomto týdnu vychází beletristické zpracování nových dílů televizního seriálu Strážce duší. Hrdinové čtyř napínavých kriminální příběhů se pokoušejí nejen odhalit pachatele, ale i rozluštit velké otazníky českých dějin.
Ten obřad vyráží dech. Pětice odvážných mužů se vyšplhá na padesát metrů vysoký sloup, jehož vrchol je opatřen otáčivou konstrukcí. Doprovázeni podmanivými zvuky flétny a hypnotizujícím rytmem bubínku se Indiáni modlí a vykonávají nezbytný očistný rituál. Po připoutání lanem a vykonání nezbytného náboženského obřadu se čtyři z nich vrhnou do prostoru. Zavěšení hlavou dolů a s rukama široce roztaženými krouží vzduchem a celkem třináctkrát obletí sloup, než se opět dotknou země.
Hrad Houska na Kokořínsku je považován za bránu do pekla. Nevíme kdo a kdy ho postavil. Ani není jasné k čemu měl sloužit. Poblíž nebyla žádný hranice ani zemská stezka, kterou by bylo nutné střežit. Neměl obchodní ani vojenský význam. Hrad je zbudován spíše jako věznice, jakoby měl hlídat něco nebezpečného uvnitř, zlo, které se nesmělo dostat ven za hradby. Tuto domněnku podporuje i kronikář Václav Hájek z Libočan: „..v kterežto díře množství rozličných duchuov obývalo, kteříž pomalu více a více lidem tu obyvajícím překážku činili a někdy rozličných hovad tvářnosti proměnujíce se lidem tu obyvajícím ukazovali tak hrozně, že tudy lidé nesměli choditi...."
Především ve Východních Čechách se dochovaly četné legendy o fextech. Tyto výjimečné, obvykle velmi vysoké jedince, nebylo možné zabít nožem ani střelnou zbraní. Měli obrovskou sílu, dožívali se vyššího věku než ostatní lidé a jejich těla po smrti nezetlela.
Ten pohled byl úděsný a zároveň vyvolával nadšení. Ještě před okamžikem nikdo z nich nevěděl, co se nachází za zavaleným koncem úzké a velmi nízké větrací chodby. Pouze tušili, že podzemí chrámu skrývá další neznámé prostory.
Uprostřed londýnského hřbitova Brompton se tyčí podivná hrobka. Její masivní bronzové dveře jsou již přes sto padesát let nedobytně uzamčeny. Co se skrývá uvnitř je předmětem vzrušujících dohadů. Sedm metrů vysoká stavba se již na prvý pohled výrazně liší od umně vytesaných náhrobků s anděly smrti a záplavou lilii. Je to strohá a přesto elegantní lichoběžníková věž, zhotovená z tmavé leštěné žuly, Stěny zdobí záhadné reliéfy, připomínající egyptské hieroglyfy. Také bronzové dveře lemuje pás nerozluštěných znaků. Těsně pod střechou kruh osmi malých otvorů obtáčí malé kulaté okno, vyplněné velmi silným sklem. Jeho účel se nepodařilo odhalit. Slouží k přesnému nasměrování slunečních paprsků nebo je symbolem osmi planet, obíhajících okolo slunce? (V době stavby hrobky, nebylo ještě objeveno Pluto) Po klíči a plánech mauzolea se stalé marně pátrá. Podle jistých indicií bylo vybudováno pro Hanah Courotoyovou a její dvě staropanenské dcery. Veškeré důkazy o existenci těchto tří záhadných starých žen, ale zmizely. Nenašla se žádná závěť ani jiné dokumenty.
Již po celá staletí cestovatele, badatelé i dobrodruzi nejhrubšího zrna hledají slavný poklad Inků. Jeho cena je znalci odhadována na minimálně pět miliard dolarů. Úsilí dosavadních expedic bylo marné. Doposud nikdo nezískal zlato ani mapu se zakreslenou skrýši prokazatelně nejbohatší klenotnice na světě. Nyní se však objevily nové stopy, které zcela překvapivě směřují do Polska a České republiky
Kostel svatého Jiřího na severozápadě jordánské Madaby je vybudován na základech původního byzantského chrámu. Na podlaze se dodnes zachovala unikátní mapa Svaté země z poloviny 6. století. Rozsáhlá mozaika zobrazuje krajinu od Egypta po fénické pobřeží s přesně zakreslenými 157 různými městy a osadami. Mnohé z nich odpovídají poznatkům historiků, jiné se doposud nepodařilo identifikovat. Starobylé sloupoví obklopuje novodobější zástavba s typickými pravoslavnými malbami. V roce 1976 se v posvěcených prostorách chrámu přihodila neuvěřitelná věc. Před zraky mnoha věřících a skupiny církevních hodnostářů se náhle změnil vzhled jedné z ikon.
Za noci, obsypaných hvězdami, slétali z nebes tajemní tvorové z dalekých světů. Zmocňovali se pozemských žen a když nastal jejich čas, vraceli se, aby si odvezli své potomky. Tato legenda byla zaznamenána nejen na vzdálených místech zeměkoule, ale kupodivu i v centru Evropy.
V indonéské metropoli Jakarta byl poprvé vystaven jeden z nejpodivnějších objevů všech dob. Velmi dobře zachovalé ostatky neznámých humanoid-ních bytostí šokují neobvyklým vzhledem a především svými rozměry. Nejmen-ší z mumifikovaných stvoření měří pouhých patnáct centimetrů.
V roce 1584 dorazil do Prahy záhadný cizinec. Prováděl četné zázraky, dokázal prý rozmlouvat s anděly,a věštil budoucnost tak neomylně jako jiní lidé vzpomínají na včerejší den. Svými neobyčejnými kousky uchvátil i samotného císaře Rudolfa II. Oba muže možná spojovalo daleko víc než prozrazuje oficiální historie.
Nejstrašlivějším božstvem Aztéků byl Texcatlipoca. Tento mocný pán temných sil vlastnil magické zrcadlo s jehož pomoci spatřil kterékoli místo na světě a také mohl nahlížet do budoucnosti. Jeho jméno nese i maska, která dokázala zabíjet.
Hluboko v útrobách podzemního labyrintu jsou uloženy rozměrné kovové bedny, plné zlata a drahokamů. Cestu k tomuto bohatství ukazují tajné znaky. Nelze udělat ani krok stranou. Na nezasvěcené jsou všude okolo nastraženy smrtelné pasti. I přes tyto fantastické okolnosti jsou zprávy o pokladu templářů spíš realitou než pouhou pověstí.
Je série rituálních vražd dílem maniaka, nebo jsme nic netušícími svědky nezadržitelného vzestupu temné síly pokoušející se opětovně zvrátit řád světa? Co nakonec vyjeví odhalování přísně střeženého tajemství benediktinů o Ďáblově bibli? Napínavý příběh, plný zapovězených tajemství, konspiračních teorii a překvapivých zvratů vyjde počátkem března v knižní podobě s řadou fotografii v textu. Objednávky přijímá MYSTERY FILM.
S příchodem nového tisíciletí na mnoha místech světa, se častěji než kdy jindy, objevují neznámé létající objekty. V roce 2007 jen ve Velké Británii stoupl počet pozorování o 40 %. Některá z tajemných plavidel se podařilo natočit či vyfotografovat. V několika případech jde o nejkvalitnější snímky, jaké kdy byly pořízeny. Důkazní materiály poskytla i armáda. Vlády některých států odtajnily, alespoň část, doposud přísně tajných archivů o sledování UFO. Existenci mimozemšťanů připustil dokonce i Vatikán.
Křišťalová lebka nelidského tvaru, ztracené město v amazonské džungli, indiánský kmen, střežící vchod do tajné podzemní svatyně, létající stroj nepozemské civilizace. Je nové filmové dobrodružství Indiány Jonese pouze gejzírem nezkrotné fantazie jeho tvůrců nebo, stejně jako v předešlých dílech, i v tomto příběhu najdeme odkazy na legendy a skutečné archeologické nálezy?
Český klub skeptiků Sisyfos na svých webových stránkách zveřejnil článek Libora Gottfrieda, který snad měl být odbornou reakci na mou knihu Tajemství ďáblovy bible. Bohužel je v něm více omylů a lží než by na stejné ploše stačil nasekat i skeptiky sestřelený Detektor. Pomíjím přemíru invektiv a posměšků, které spíše vypovídají o úrovni kritika než rozebírané knížky, ale nemohu si nevšimnout, kde pod rouškou vědeckého názoru reprezentant Sisyfa hrubě mate veřejnost.
Náš svět není tak obyčejný, jak se zdá. Kdesi hluboko pod nánosem všednosti jsou ukryty stopy fascinujících tajemství. Útržky dávno odvátých dějů, minulost plná záhad a nevysvětlených okamžiků. Čekali bychom, že moderní věda jednou provždy skoncuje s nadpřirozenými jevy a tajemnými úkazy, že odhalí vše skryté a najde odpovědi na většinu vzrušujících otázek, ať již se týkají naší historie či současnosti. A je to přesně naopak. Jak se rozrůstá archeologický výzkum, přibývá nálezů s nimiž si nevíme rady. Čím více důmyslných přístrojů a technických postupů se používá, tím více se vynořuje nových záhad. Ve svých knížkách a filmech se pokouším dotknout alespoň některých z nich. Teď přibyly tyto stránky. Najdete na nich informace o novinkách z nakladatelství Mystery Film, tedy o tom, které knihy připravujeme k vydání, jaké hrané filmy či dokumenty právě natáčíme, články o záhadách i překvapivých objevech, a časem, jak doufám, i videosnímky, které natáčíme v různých koutech naší planety. Váš ARNOŠT VAŠÍČEK