Nejstrašlivějším božstvem Aztéků byl Texcatlipoca. Tento mocný pán temných sil vlastnil magické zrcadlo s jehož pomoci spatřil kterékoli místo na světě a také mohl nahlížet do budoucnosti. Jeho jméno nese i maska, která dokázala zabíjet.
Zajatec byl položen na obětní kámen. Ležel bezmocně na zádech, připoután na rukou a na nohou. Kněz otevřel ubožákovi ostrým kamenným nožem hruď, vytrhl mu ještě teplé, chvějící se srdce a podal je veleknězi. Mrtvé tělo bylo svrženo z pyramidy dolů a k oltáři rychle přiveden další zajatec. Téměř všechny starověké civilizace občas předkládaly bohům lidské oběti. Ale nikde jinde nedosáhla posedlost krví tak hrůzné podoby a tak obrovských rozměrů jako v Mexiku. Statisícům a možná i miliónům nešťastníků byla za živa vyrvána srdce z hrudi.
Jedna ze zapomenutých legend popisuje ještě jeden podivný způsob rituálního usmrcování. Při výročním obřadu v Tenochtitlánu se kněz postavil proti zajatcům, kteří měli být obětování. V rukou svíral zvláštní masku. Z její ponuré černé tváře svítily nepřirozeně vypouklé obrovské oční bulvy z temně zeleného leštěného kamene. Vsazeny do jasně bílých kruhů, působily zvlášť děsivě. Byly mrtvolně studené a přesto podivně živé a hypnotizující. Když ji kněz nasadil,maska jakoby ožila, její oči se rozzářily. Každý kdo se v tom okamžiku do nich zadíval, zemřel. Říkalo se tomu Smrt vypálených očí, protože oběti měly v zorničkách malé ranky, kudy magická síla vnikla do mozku. Takzvané „Oči smrti" byly připisovány božstvu jménem Texcatlipoca. Jeho uctívání přinesl do Mexika Toltékové. Stalo se tak někdy konce 10 století.
DÝMAJÍCÍ ZRCADLO
Aztékové později Tezcatlipoku uctívali jako patrona šamanů a čarodějů. Spojovali ho se smrtí a s říši temnot. Podle letité víry se zjevoval v noci, aby vedl válečníky. Byl pánem Dýmajícího zrcadla. Tak se nazýval zvláštní předmět z obsidiánu, který na přání zobrazoval jakékoli místo či událost na světě. Tezcatlipoca v něm do detailu viděl co se kde odehrává a slyšel o čem se hovoří. Okamžitě poznal záměry kteréhokoli vojevůdce, vládce i obyčejného člověka. Navíc byl schopen nahlížet do budoucnosti. Aztékové byli přesvědčení, že Dýmající zrcadlo skutečně existovalo. Není ovšem jasné zda to byla jen nějaká magická pomůcka k věštění nebo opravdové technické zařízení k přenosu zvuku a obrazu. Velkou záhadou zůstává kam tento podivuhodný předmět zmizel. Spisovatel Zdeněk Patrick se domnívá, že je totožný s magickým zrcadlem, které předváděl anglický učenec a alchymista doktor John Dee císaři Rudolfu II. A pokud ho v době třicetileté války nezcizili Švédové je prý stále u nás. „Českou stopu" ovšem nikoli v podobě badatelské hypotézy, ale jako dramatický příběh nabídnul televizní seriál Strážce duší. Dýmající zrcadlo a Maska smrti byly spojeny se zvláštní zásilkou, která v roce 1907 připutovala z Mexika do Prahy.
CÍSAŘŮV LÉKARNÍK
Jejím iniciátorem byl doktor František Kaska. Tento významný český učenec se narodil v roce 1834 v Horažďovicích. Ve svých třiceti létech se stal vrchním lékárníkem rakouského dobrovolnického sboru, který byl naverbován k podpoře habsburského arcivévody Maxmiliána v době, kdy přijal korunu mexického císaře. Brzy poté byl Kaska jmenován osobním lékárníkem samotného panovníka.
Maxmilián se v Mexiku udržel u moci pouhé tři roky. Na jaře 1867 se s posledními věrnými vojáky musel stáhnout do města Queretaro, které po dvou měsících oblehání dobyla povstalecká vojska presidenta Benita Juareze. Krátce na to 14.června, byl císař revolučním tribunálem odsouzen k smrti a přestože mnoho korunovaných hlav žádalo o jeho milost a Habsburkové nabízeli vysoké výkupně, byl císař o pět dnů později popraven.
Doktor Kaska i za této situace zůstal v Mexiku. Za více než čtyřicet let pobytu v této zemi shromáždil velmi cennou sbírku historických předmětů. Její velkou část tvoří bývalý majetek císaře Maxmiliána, olejomalby, stříbrné příbory, stolní i dekorační porcelán, šperky a především panovníkovy řády a vyznamenání. Císařský mexicky dvorní znak ze zlata a drahokamů, řetěz Panny Marie guadelupské, Řád Mexické orlice a mnohé další. Každá z těchto insignií váží několik kilogramů a je zhotovena ze zlata a drahokamů. Celkem baron Kaska zachránil více než čtyřicet drahocenných exemplářů. Zároveň se jako doktor chemie a farmaceut zajímal o šamanské praktiky i o historii svého nového domova. Podařilo se mu získat několik vzácných sošek, masek a kultovních předmětů starých mexických civilizací. V roce 1907 František Kaska svou sbírku odkázal Muzeu království českého, tedy našemu dnešnímu Národnímu muzeu. Tvořilo ji dvacet beden. Pár exponátů bylo vystaveno, zbytek je uložen v depozitáři.
ZÁHADNÝ DAR
Sbírka doktora Kasky je obklopena řadou nevysvětlených otazníků. Skrývá se v ní jakési temné tajemství. Především vůbec netušíme, jak Kaska získal část Maxmiliánova majetku. Jak je možné, že vlastnil i císařovy vyznamenání a řády. Ze všech dochovaných svědectví vyplývá že Maxmiliánovi byly veškeré cenné předměty zkonfiskovány ihned po jeho zatčení. Tajemník rakouského velvyslanectví, který přicestoval do Queretara tři dny po Maxmiliánově popravě, aby identifikoval mrtvolu, obdržel od císařova komorníka pouze kabát a vestu. Nic jiného již v té době z císařova majetku nezbylo. Klášter de la Cruz, kde se císař pár měsíců před svou porážkou opevnil, byl důkladně prohledán. A vojáci by jistě nepřehlédli tak velké množství vzácných předmětů. Většina odborníků soudí, že Kaska jednotlivé věci kupoval na veřejných aukcích. Ale na to by potřeboval obrovské prostředky. Odkud je vzal? Všechny dostupné údaje naznačují, že Kaska měl v ruce nějaký tajný trumf. Něco co mu umožňovalo, aby získal zcela výjimečné postavení jak v Mexiku, kde se stal blízkým presidenta, přestože patřil k nenáviděnému mocnáři, tak u Habsburků, kteří zcela nepochopitelně nepožadovali vracení alespoň velmi cenných vyznamenání a řádů, pomáhali s jejich pašováním z Mexika a dokonce Kasku povýšili do šlechtického stavu. Poskytoval Kaska Mexičanům i Vídní nějaké zvláštní služby, za které mu obě strany byly velmi zavázány? Byly to přísně tajné informace? Získával je s pomocí Dýmajícího zrcadla? Je to příliš velká spekulace. Nicméně i když ji zavrhneme mračno nezodpovězených otázek nad jeho podivným osudem zůstává.
Náš svět není tak obyčejný, jak se zdá. Kdesi hluboko pod nánosem všednosti jsou ukryty stopy fascinujících tajemství. Útržky dávno odvátých dějů, minulost plná záhad a nevysvětlených okamžiků. Čekali bychom, že moderní věda jednou provždy skoncuje s nadpřirozenými jevy a tajemnými úkazy, že odhalí vše skryté a najde odpovědi na většinu vzrušujících otázek, ať již se týkají naší historie či současnosti. A je to přesně naopak. Jak se rozrůstá archeologický výzkum, přibývá nálezů s nimiž si nevíme rady. Čím více důmyslných přístrojů a technických postupů se používá, tím více se vynořuje nových záhad. Ve svých knížkách a filmech se pokouším dotknout alespoň některých z nich. Teď přibyly tyto stránky. Najdete na nich informace o novinkách z nakladatelství Mystery Film, tedy o tom, které knihy připravujeme k vydání, jaké hrané filmy či dokumenty právě natáčíme, články o záhadách i překvapivých objevech, a časem, jak doufám, i videosnímky, které natáčíme v různých koutech naší planety. Váš ARNOŠT VAŠÍČEK