MYSTERY FILM :: Arnošt Vašíček :: VESMÍRNÍ OBŘI

VESMÍRNÍ OBŘI

První z našich předků přišli z vesmíru, naši praotci pocházejí z dob, na něž se nelze upamatovat, slétli z hvězd."  Zpívají Torajové z indonéského ostrova Sulawesi. Text staré rituální písně doplňují neobyčejné legendy a zvyklosti.

Masivní chmurné mraky, se valily zpoza hor; jejich čerň spolehlivě brzdila svítání a udržovala krajinu v svěrací kazajce ponurého šera. Stoupali jsme zvolna podél terasovitých rýžových polí až k hranici lesa, zahalené chuchvalci mlhy. Drobný lepkavý déšť neúnavně smáčel rozblácenou stezku a měnil ji v nebezpečnou klouzačku. Trvalo dobrou hodinu, než se nám podařilo dorazit k mělkému sedlu, těsně pod vrcholem kopce, a poté konečně vstoupit do vesnice Torajů. Návsi budilo dojem letiště. Seřazena ve dvou dlouhých řadách stály naproti sobě zvláštní budovy.  Jejich neobvyklý tvar připomínal spíše jakési čluny na mohutných sloupech než obvyklá stavení, jaká známe z jiných koutů Indonésie.    Neobyčejné příbytky se nazývají tongkonan - Domy prapůvodu. Všeobecně se tím míní místo, kde se člověk narodil a odkud pochází. Samotní Torajové  chápou ovšem toto přízvisko daleko obsáhleji. Tvar domů má prý navždy připomínat vesmírná plavidla, v nichž před dávnými časy jejich předkové přiletěli na naši planetu. Stěny jsou ozdobeny řadou symbolů. Mnohé z nich naznačují spojitost komunity s neznámou pravlastí. Zcela nahoře pod střechou umístěné paprsky znázorňují rozpínání kosmu. Pod nimi ji většinou kohout jako prostředník mezi zemi a nebesy. Často se zde vyskytuje i vyobrazení podivného neznámého ptáka s dlouhým krkem a chocholkou. Ani Torajové netuší, zda představuje nějaký znak nebo skutečně žijícího tvora.

NA POČÁTKU VĚKŮ

Hrdinou torajských mýtů je Tamborolangi. Původním domovem tohoto „hvězdného boha" byly Plejády, pak se mu v jakémsi ohromném tělese podařilo překonat nebeské pláně a přiblížit k Zemi. Nějaký čas setrval vysoko nad ní, než otevřel „nebeskou bránu" a jeho „vznášející se dům" se za ohlušujícího hřmění a silných záblesků snesl dolů a přistál poblíž hory Kandora. Znamená to, že z mateřského plavidla, visícího na orbitě, se odpoutal přistávací modul? Tamborolangi na své vesmírné misi rozhodně nemínil držet celibát. Záhy se zamiloval do místní princezny a oženil se s ní. Podobně se zachovala i jeho posádka. Nebešťané se nazývali Puangové a původně měli v žilách bílou krev. Ta zčervenala teprve po asimilaci s pozemšťany. Jinými slovy řečeno, potomci cizinců z hvězd a pozemských dcer se zprvu podobali otcům, ale protože pak  museli vstupovat do manželství s čistokrevnými pozemšťany, postupně přišli o své genetické dědictví.

Udivující jsou i další části torajské mytologie, která v podstatě odpovídá dnešním vědeckým poznatkům. Vyskytují se v ní hrdinové s podivnými jmény. K počátkům existence vesmíru se váže Gaunti Kembong což se dá přeložit jako „Mlhovina samo sebou se roztahující" a Balloq Nangka Kaleno - tedy „Vejce, které se stalo bytostí". Důležitou roli sehrálo i Arrang di Balu - „Záření v kameni" Torajové nevěří, že náš svět stvořili bohové. Bylo tomu naopak. Vesmír stvořil bohy a ti pak přilétali na Zemi, aby zde zanechali své potomky.

NEBESKÁ PLAVIDLA

Podobné legendy se dochovaly i na dalších indonéských ostrovech. Švýcarská cestovatelka Rose Marie Füglistallerová v sedmdesátých letech minulého století pátrala v džunglích Sumatry po pozůstatcích megalitických civilizací. Se svými průvodci narazila na ohromující kamenné skulptury, a když se vyptávala na jejich původ, náčelník nedaleké vesnice s rozpaky přiznal, že neví. Obklopené temně zelenými hradbami hustého porostu staly netečně na svém místě již před mnoha staletími. Stará pověst, že vznikly v době, kdy do krajiny dorazily obří  bytosti, měly nadlidskou sílu a s pozemskými ženami zplodily potomky. Ti se pak stali náčelníky kmene. Ony bytosti přišly v „kapalu" - lodi.  Füglistallerová se chtěla ujistit, zda připutovaly zpoza moře nebo řekou z vnitrozemí. Náčelník odmítavě zavrtěl hlavou a pak mlčky ukázal k nebi. Loď sestoupila z oblohy.

ZAPOVĚZENÉ SVAZKY

Podle dochovaných textů na ostrově Bali jako předvoj vesmírné mise přistál nejprve průzkumný mimozemský oddíl. Jeho část se usadila v okolí jezera Batur, druhá zamířila do Balingkangu. O potížích s obsazováním tohoto teritoria, přináší zajímavou zvěst starodávný poem „Kawakin Usana Bali".

Nebešťan Maya Danawa porazil mnoho králů a stál se vládcem v Balingkangu. Za jeho úspěchy mu bůh da Tonta, sídlící právě na hlavní základně u jezera Batur, dovolil sňatek s pozemšťankou - čínskou buddhistkou. Žena se ale necítila na Bali dobře a záhy onemocněla. Maya Danawa prosil da Tontu o pomoc a když mu byla odepřena, zakázal ho uctívat a sám se vyhlásil za boha. Jeho manželka krátce nato zemřela. Král zůstal ve svém paláci sám a obohacoval se na úkor lidu. Dvanáct let poté byl poražen a zabit bohem Indrou, který se svými bojovníky přilétl nastolit pořádek. Od té doby bylo na Bali obnoveno hinduistické náboženství a vládli zde jen dobří božští králové.

Zdánlivě strohá historka překypuje vzrušujícími otazníky. Proč musel tak mocný král žádat o souhlas se sňatkem? Donutila ho k tomu skutečnost, že jim zamyšlený svazek s pozemšťankou byl naprosto neobvyklý a možná hrozil genetickou katastrofou?  Byl údajný bůh da Tonta ve skutečnosti velitelem celé posádky a proto rozhodoval o konání svých podřízených? Uvědomoval si rizika spojení svých „mužů" s pozemskými ženami a proto tyto svazky nadále zakázal a nemocnou Danawovu manželku nechal zemřít bez pomoci?

Podle dochovaných pramenů Maya Danawa nebyl jediným nebešťanem posedlým chtíčem. Také jiní danawští králové prahli po ženách lidské rasy, brali si je za manželky a tak přinášeli zkázu svému rodu. Původní, čistokrevní příslušníci této záhadné dynastie dosahovali nejen gigantického vzrůstu a disponovali neuvěřitelnou silou, ale navíc ovládali i psychickou energii. Dokázali přenášet své myšlenky na dálku a pouhou silou vůle pohybovat nejen s předměty, ale i zabíjet. Jejich děti, které zplodili s pozemšťankami, ztratily tyto mimořádné schopnosti a velmi často měly znetvořená těla. Byly to obří zrůdy v tělesném i duchovním slova smyslu. Stejně jako potomci nefelim biblických božích synů, kteří se spustili s dcerami lidí.

SLÉTNUVŠÍ Z HVĚZD

Přestože se všechno odehrálo tak dávno, na Bali dodnes zůstaly hmatatelné památky na setkání s nebešťany. Na břehu jezera Batur se pod strmou stěnou stejnojmenné sopky choulí šest starodávných osad. Všechny se vyznačují neobyčejným uspořádáním a jednotným provedením domů. Údajně jde o o úplně první sídla na ostrově a přisuzuje seí jim spojení s nebesy. Společné pojmenování „desa bintang danu" se dá přeložit jako „hvězdy jezera" ale může být také kryptogramem, v němž je zakódováno spojení slova hvězdy a jména bohyně Danu, matky Maya Danawy.   Jednotlivá střediska tvoří Songang, Abang, Buahan, Kedisan, Batur a Trunyan. Název poslední vesnice je odvozen od slova „turunan", což značí „sestupující". Právě zde prý sestoupila božstva na Zemi. Obyvatelé Trunyanu se proto považují za vyvolené. Po celá staletí neudržovali žádné kontakty mimo hranice své vesnice a trpěli přímo agresivním odporem vůči všemu cizímu. Tento životní postoj usnadňovala neobvyklá poloha. Trunyan je od okolního světa zcela izolováno místo. Ze tří stran jej kryjí bujnou vegetací pokryté svahy sopky Batur, které jako zvonová sukně prudce spadají do hlubokého kráterového jezera. A právě jeho hladina tvoří další přirozenou hranici. Do Trunyanu nevede žádná cesta a jediné spojení představuje několik kilometrů dlouhá plavba najatým člunem. Vstup do této oblasti byl ještě při mé první návštěvě v roce 1992 možný jen na zvláštní povolení a při přísném dodržování bezpečnostních opatření.

ZÁHADNÝ STRÁŽCE

V Trunyanu stávala pravděpodobně nejvýznamnější svatyně na celém ostrově Pura Pancering Jagat -„chrám Pupku světa".  Zmínky o svatyni se našly na dvou bronzových deskách z 9. století, ale mohla být ještě o něco starší. Dnes již bohužel neexistuje. Rozdrtil ji mohutný strom banyanu. Jeho zřícení jako zázrakem přežila jediná socha. V průvodcích se dočtete, že jde o mocného patrona, strážce vesnice Ale název sochy Arca da Tonta, odkazuje k božskému králi z nebes.  Socha je dnes umístěna v pagodovité věži se sedmi střechami. Její podoba je přísně tajná. Ví se jen, že je velmi, velmi stará. Dosahuje výšky necelé čtyři metry a podle domorodců stále roste. Prý z ní vyzařuje magická síla. V jiných případech na Bali nikomu nevadí, když si prohlížíte starověké artefakty, dokonce ani, když jsou přímo spojovány s božskými bytostmi a jejich nebeskými loďmi.v Socha v Trumanu je ale přísné tabu. A nejen pro cizince. Ani domorodci  nevědí, jak vypadá. Spatřit ji smějí jen jednou za rok při oslavách „Sada Gede Brutuk"", které se konají za říjnového úplňku, a i tehdy je celá zahalena mušelínem. Podle některých zpráv je zdobena ornamenty a vypadá velmi"zvláštně". Ani při mých pozdějších návštěvách této vesnice se mi nepodařilo najít nikoho, kdo ji viděl „na ostro". Jednou za tři roky je vybrán panic, který sochu ceremoniálně umyje a nabarví její povrch směsi vody, křídy a medu. Ale i ten je do konce svého života vázán přísným mlčením.

Zpět
Vítejte na stránkách MysteryFilm.cz

Arnošt VašíčekNáš svět není tak obyčejný, jak se zdá. Kdesi hluboko pod nánosem všednosti jsou ukryty stopy fascinujících tajemství. Útržky dávno odvátých dějů, minulost plná záhad a nevysvětlených okamžiků. Čekali bychom, že moderní věda jednou provždy skoncuje s nadpřirozenými jevy a tajemnými úkazy, že odhalí vše skryté a najde odpovědi na většinu vzrušujících otázek, ať již se týkají naší historie či současnosti. A je to přesně naopak. Jak se rozrůstá archeologický výzkum, přibývá nálezů s nimiž si nevíme rady. Čím více důmyslných přístrojů a technických postupů se používá, tím více se vynořuje nových záhad. Ve svých knížkách a filmech se pokouším dotknout alespoň některých z nich. Teď přibyly tyto stránky. Najdete na nich informace o novinkách z nakladatelství Mystery Film, tedy o tom, které knihy připravujeme k vydání, jaké hrané filmy či dokumenty právě natáčíme, články o záhadách i překvapivých objevech, a časem, jak doufám, i videosnímky, které natáčíme v různých koutech naší planety. Váš ARNOŠT VAŠÍČEK

Copyright © PhDr. Arnošt Vašíček, EVici tvorba www stránek a e-Shopů, system UPgates , Mapa stránek