MYSTERY FILM :: Arnošt Vašíček :: TAJEMSTVÍ TEMPLU

TAJEMSTVÍ TEMPLU

Hluboko v útrobách podzemního labyrintu jsou uloženy rozměrné kovové bedny, plné zlata a drahokamů. Cestu k tomuto bohatství ukazují tajné znaky. Nelze udělat ani krok stranou. Na nezasvěcené jsou všude okolo nastraženy smrtelné pasti. I přes tyto fantastické okolnosti jsou zprávy o pokladu templářů spíš realitou než pouhou pověstí.

Templářský řád představuje jednu z nejtajemnějších společností naší historie. Jeho velmistři a přední rytíři ovládali utajované nauky Západu i Východu, byli obeznámeni s poznatky starověkých mudrců i technickými dovednostmi, které notně předběhly svou dobu. Odhalili zakódované principy posvátné geometrie a rozluštili božský zákon, ovládající číslo, váhu a míru. Našli klíč k dávno zapomenutým dveřím, za nimiž se skrývalo poznání z dob zlatého věku lidstva. Neobvyklé vědomosti, které templáři získali, byly určené jen úzkému okruhu zasvěcenců. A ctihodní velmistři řádu důsledně dbali na to, aby to tak zůstalo navždy. Libovali si v kryptogramech, šifrách a přísně tajných úkrytech. Svým následníkům přenechávali poselství, obklopena mnoha otazníky. Ačkoli se sami snažili odhalovat zapovězená tajemství, když se jim to povedlo, okamžitě je zabalili do neprůhledné roušky. Spolehlivě drželi jazyk za zuby. Okolní svět věděl jen pramálo o tom co se opravdu děje za mohutnými zdmi templářských hradů a komend. A jak už tomu bývá, kam neproniká světlo, kde je vše obklopeno mlhou fascinujících domněnek a vzrušujících nejasností, tam vzniká úrodné podhoubí pro kvas mýtů a legend. Člověk až žasne, co vše je templářům přičítáno. Našli prý archu úmluvy, vykopali stroj na manu a získali Svatý Grál. Pomáhali dokonce pašovat proslulé plátno s otiskem Kristova těla z Cařihradu do Benátek a zcela jistě a zcela jistě.....    Jsou podezírání téměř ze všeho. Neexistuje snad jediný starozákonní kultovní předmět, který jim neměl projít rukama. Navíc dokázali nashromáždit obrovský majetek. Veškeré cennosti řádu, svátosti, relikvie, ani zlato a drahé kameny, se ale nikdy nenašly a jsou prý dodnes uschovány v důmyslných skrýších.

NEKONEČNÉ PÁTRÁNÍ

Poklad templářů se podobá Atlantidě. Nikdo netuší, kde ho máme hledat. Zaručených tipů je mnoho. Jednotlivá místa jsou od sebe vzdálená tisíce kilometrů. Téměř na každém z nich nacházíme indicie vyvolávající podezření, ale nikde rozhodující důkaz. Podle jedné verze byl veškerý majetek řádu převezen loďmi na Kypr, kde dřív sídlil velmistr a generální kapitula. Podle jiných náznaků skončil v Anglii, Skotsku, Portugalsku nebo ve Španělsku. Ve všech těchto zemích měli templáři své příznivce. Někde jim částečnou ochranu poskytovali i samotní panovníci. V poslední době se objevily nové hypotézy. Na ostrově Bornholm stojí několik středověkých kostelů. Pomyslná spojnice mezi nimi vytváří obraz šesticípé Davidovy hvězdy. Dan Erling Haängensen a jeho britský spolupracovník Henry Lincoln v tomto geometrickém uspořádání rozpoznávají mapu ukrytého pokladu. „Lidé, kteří naplánovali a postavili tyto kostely, přesně věděli, co dělají a proč to dělají...obrazec, jenž kostely vytvářejí, naznačuje bezpečný úkryt." Oba badatelé svou teorii podpírají o množství matematických výpočtů a nákresů. Posvátný geometrický řád byl ve středověku často uplatňován. Měl ovšem duchovní a nikoli praktický význam.  Například katedrály Notre Dame ve Franci jsou rozestavěny do tvaru souhvězdí Panny. Templáři bezesporu oplývali rafinovanosti. Zakódovat ryze praktickou informaci do celé sítě staveb je ale diskutabilní. Jak dlouho by budování tolika kostelů trvalo? Rytíři jistě nepředpokládali zánik svého řadu již o desítky let dříve. A jak by ten, kdo má poklad vyzvednout, obrazec rozpoznal? Vidět ho lze jen z letadla nebo po přesném zanesení polohy jednotlivých staveb na mapu.

Podle jiné hypotézy flotila templářských lodí překonala oceán a dorazila až ke břehům Ameriky. Rytíři navázali kontakty především s potomky Vikingů, kteří zde již byli usazeni. Zajímali se především o vzácné kovy, které pro místní obyvatelstvo nemělo žádný velký význam. Obrovské bohatství templářů zplodil  právě tento obchod, tvrdí argentinský badatel Jacques de Mahieau. Jeho teorie je  opřena o objev pečeti, na níž je zobrazena stojící postava s lukem v ruce a s peřovou ozdobou ve vlasech, připomínající americké Indiány. Tajemného „kdosi" obklopuje malá svastika, jakou používali Vikingové a runový symbol severského boha Odina.  Okolo se táhne latinský nápis: Templi secreteum -  Tajemství  templu". Využili rytíři svých kontaktů za oceánem a ukryli se tam po zkáze svého společenství?

STÍNY V PODZEMÍ

Podivné legendy spojené s templáři obklopují i hrad Veveří a nedalekou kapli Matky Boží. Mohutný komplex budov se rozkládá na kamenném ostrohu, vzpínajícím se nad soutokem Svratky a Veverky. Předhradí dominují starobylé bašty s cimbuřím; samotný hrad se pyšní třemi vysokými věžemi. Obě části rozděluje hluboká strž, přes kterou se dnes klene kamenný most, ale dříve bezpečnost sídla zvyšoval most padací. Skalní masiv je protkán nesmírným množství chodeb, které opouštějí složitý labyrint podzemních prostorů a táhnou se stovky, podle nejsmělejších odhadů dokonce až tisíce metrů kamsi do neznáma. Část z nich je zavalena a tak se nedá zjistit, kam vlastně míří. Kdo a kdy hrad postavil, není zcela jasné. Tzv.Veverský rukopis, německy psaný text, pocházející údajně z roku 1739 s odvoláním na daleko starší prameny tvrdí, že základní kamen položil brněnský údělný kníže Konrád již v druhé polovině 11.století. Historikové neberou Veverský rukopis vážně. Za první seriózní doklad existence Veveří považují až listinu z roku 1213. Majite-lem byl panovník. Za vlády krále Přemysla Otakara II. se hrad stál exkluzivním vězením pro urozené. Rakouský zemský sudí Ota z Maisavy, znojemský purkrabí Beneš z Benešova a pár dalších velmožů zde dostalo příležitost vypustit duši na popravišti. A pak prý přišli templáři. Podle pověsti zpevnili hrad a především se zaměřili na vybudování rozsáhlé podzemního komplexu se spoustou krypt, tajných místností a dokonalým bludištěm štol.  Z širokého okolí byli povoláni dělníci. U kaple Matky boží jim rytíři zavázali oči, několikrát je zatočili, aby ztratili orientaci v prostoru. Potom je odvedli k nějakému otvoru a nechali sestoupit dolů po schodech. Když si mohli sundat pásky, zjistili, že jsou někde v podzemí. Za svitu loučí stavěli, kopali a zdili. O podobě toho, co zbudovali, nesměli nikomu říct. Mnozí se nikdy nevrátili domů. Možná zahynuli při práci nebo věděli více než ostatní a byli pro jistotu odstraněni. Ti, co přežili, ale dostali  velmi dobře zaplaceno. Legenda dále tvrdí, že templáři ukryli v podzemí obrovský poklad. Kupodivu ho ale nemuseli vozit z Francie. Oloupili prý o něj tišnovský klášter. Kromě zlata a šperků se tam zmocnili i velikých stříbrných soch dvanácti apoštolů. Vše uložili v rozměrné kryptě. Krátce nato byl jejich řád zničen. Rytíři Veveří opustili. Na tajný úkryt pod kapli se zapomnělo.

ŠŤASTNÝ ÚDER BLESKU

„Trvalo přes pět set let, než poklad pohádkové hodnoty na sebe opět upozornil. V roce 1710 totiž uhodil blesk do báně věže, vypínající se uprostřed hradu Veveří a urazil ji. V její dutině byly údajně nalezeny listiny. Bohužel, značně ohořelé a spečené, ale pocházející ještě z let před rokem 1311, kdy měli hrad v rukou templáři. Přes špatný stav písemností se z nich podařilo přečíst, že hrad skrývá ve svých útrobách velké poklady. To podnítilo majitele hradu Prospera, hraběte ze Sinzendorfu k pátrání po něm. Zřejmě neúspěšně, neboť pátrací mánii propadl i jeho syn  Prosper II. ..." píše Tomáš Dacík, který se historii Veveří podrobně zabýval.

Prosper II. prý našel kovové rakve s těly pohřbených rytířů. Po pokladu ale ani stopu. Pátrání pokračovalo ještě nějaký čas. Pak bylo náhle zastaveno. Snad z finančních důvodů, snad proto, že hraběte cosi v podzemí vyděsilo. Dostal varování temných sil? Každopádně hrad urychleně prodal, ale peněz za něj si již neužil. Krátce nato se zabil, když při cestě do Karlových Varů spadl z vozu.

ŠIFROVANÉ JMÉNO?

Alfou a omegou v záhadě Veveří není samotný hrad, ale kaple Matky boží. Právě v její podlaze, která místy až podezřelé duní, se měl nacházet vchod do podzemí. Zde dělníci se zavázanýma očima sestupovali do hlubin skály, aby v ní razili tajné prostory. Neobvyklá výzdoba svatyně naznačuje úzkou souvislost s templáři. Na zdech sakristie je rudou barvou namalován znak připomínající rozvětvený osmihrotý kříž v kruhu. Naprosto stejný symbol se nachází v mnoha otazníky opředené katedrále v Chartres. Jeho smysl zůstává utajen. Zvenčí nelze přehlédnout velký reliéf ve tvaru písmene M.  Všeobecně se traduje, že je to monogramem jména Marie, Matky Boží, které je kaple zasvěcena. Jeden nepřehlédnutelný detail tomu ale silně odporuje. V horní výseči písmene M je vytesaná hlava. Nelze rozeznat, zda jde o muže či ženu. Pravý koutek rtů klesá dolů. Tvář tak nabývá nepřívětivého vzhledu. Takto by templáři nikdy nezobrazili Naší paní - Notre dame. Obličej stahuje křečovitý úšklebek. Je o výraz pohrdání nebo projev bolesti? A možná obojí? Zvláštní směsici vzdoru, výsměchu tyranům, strachu a utrpení vykazují tváře popravených. Existovala jen jediná hlava, o níž víme, že patřila naprosto výjimečnému světci, prokazatelně byla oddělená od těla a templáři ji údajně získali a uctívali jako nejsvětější relikvii. Hlava Jana Křtitele!

Další překvapující stopu skrývá samotný monogram. Vezmeme-li velké M jako výchozí pak v zdánlivě pouze ozdobné změti linek najdeme další písmena.  V obou úhlopříčkách je zapsáno M o l a y. Tak se jmenoval poslední velmistr templářského řádu. Právě za jeho působení byl podzemní labyrint budován.

PODEZŘELÉ INDICIE

Monogram je trochu odbytý a postrádá souměrnost. Zdá se, že byl vytvořen       ve spěchu. Pokud měl sloužit jako ozdoba, očekávali bychom precizní provedení. Navíc stěna, na které se nachází, nese neklamné známky stavební úpravy. Původně vypadala jinak. Monogram tedy přibyl později. Co z toho všeho vyplývá? Již zmíněný Veverský rukopis tvrdí, že na hradě se v roce 1304 konalo tajné zasedání řádu, kterého se zúčastnil i velmistr Molay. Lze tuto informaci brát vážně?

Proč by si autor Veverského rukopisu vymýšlel? Pokud chtěl historii hradu obohatit o smyšlenou přítomnost templářů, nemusel přece uvádět přesná data a jména. Každý falzifikátor dobře ví, že čím více bude ve svých výmyslech konkrétnější, tím snadněji bude odhalen. A Veverský rukopis se zmiňuje ještě o pěti dalších letech (1258, 1274, 1280, 1287 a 1293) kdy se na hradě v řadovém domu, o kterém ale netušíme, kde se nacházel, sešla generální kapitula. Hrad tedy nebyl řadu templářů naprosto neznámým koutem. Námitka historiků, že nelze očekávat nalezení pokladu ani jiné velké objevy, protože se templáři se u nás příliš neprojevovali, neobstojí. Právě proto si mohli zvolit Moravu. Nebyli zde tak rozšíření jako v jiných zemích, ale také tu neměli nepřátelé.  Byla to pro ně bezpečná zóna. Dokonalé klidné místo úniku. V roce 1304 již řád mohl tušit, že se nad jeho osudem začínají stahovat mračna. K bezpečnostním opatřením jistě patřila i výstavba tajných úkrytů.   Nachází se jeden z nich na Veveří? Přijel sem Jakob Molay proto, aby osobně prověřil dokonalost připravené skrýše? Pokud templáři v již dříve vystavěné kapli budovali cosi tajného, museli o tom zanechat svým nástupcům jasnou nepřehlédnutelnou  zprávu. Proto na venkovní zeď umístili velký kryptogram se zakódovaným jménem velmistra Molaye a spodobnění idolu, který tajně uctívali. Pro zasvěceného rytíře to byl přímo firemní štít. Hned poznal, že je na správné adrese.  Je to důkaz, že v podzemí kaple je opravdu ukryto něco velmi cenného?

Zpět
Vítejte na stránkách MysteryFilm.cz

Arnošt VašíčekNáš svět není tak obyčejný, jak se zdá. Kdesi hluboko pod nánosem všednosti jsou ukryty stopy fascinujících tajemství. Útržky dávno odvátých dějů, minulost plná záhad a nevysvětlených okamžiků. Čekali bychom, že moderní věda jednou provždy skoncuje s nadpřirozenými jevy a tajemnými úkazy, že odhalí vše skryté a najde odpovědi na většinu vzrušujících otázek, ať již se týkají naší historie či současnosti. A je to přesně naopak. Jak se rozrůstá archeologický výzkum, přibývá nálezů s nimiž si nevíme rady. Čím více důmyslných přístrojů a technických postupů se používá, tím více se vynořuje nových záhad. Ve svých knížkách a filmech se pokouším dotknout alespoň některých z nich. Teď přibyly tyto stránky. Najdete na nich informace o novinkách z nakladatelství Mystery Film, tedy o tom, které knihy připravujeme k vydání, jaké hrané filmy či dokumenty právě natáčíme, články o záhadách i překvapivých objevech, a časem, jak doufám, i videosnímky, které natáčíme v různých koutech naší planety. Váš ARNOŠT VAŠÍČEK

Copyright © PhDr. Arnošt Vašíček, EVici tvorba www stránek a e-Shopů, system UPgates , Mapa stránek