Již v dávnověku kolovaly děsivé zprávy o existenci tajemných bytostí, které žily i po smrti, v noci vstávaly z hrobu a živily se lidskou krví. Strach z jejich existence opanoval celý svět a na některých místech vytrval dodnes.
V San Franciscu v roce 1998 jednadvacetiletý mladík podřezal hrdla třem ženám, bez domova a pil jejich prýštící, ještě horkou krev. Po dopadení tvrdil, že je 2000 let starým upírem, který pitím lidské krve získává sílu a dlouhověkost. O dva roky později prošetřovala americká policie další velmi neobvyklé udání. Na Joshua Roise ze San Francisca se vrhl neznámý muž, prokousl mu hrdlo a dvě minuty z otevřené rány sál krev. „Jel jsem svou toyotou do Santa Cruz. Cestou jsem vzal do vozu stopaře. Vezl jsem jej asi devadesát minut. Během cesty jsme se normálně bavili. Vůbec mne nenapadlo, že se z něj nakonec vyklube novodobý vampýr," uvedl Roise do protokolu. „Požádal mě, abych ho v Ashbury vysadil u nákupního střediska. Když jsem zastavil, muž se ke mně prudce naklonil. Myslel jsem, že mi chce poděkovat za svezení. On mi dal pusu, pak mne zmáčkl, že jsem ani nemohl dýchat, a nakonec se mi zahryzl do krku.Trvalo mi dvě minuty, než jsem se mu vymanil a na silnici zastavil policejní auto. Ten chlap měl sílu jako zvíře."
Policii upíra dopadla. Podle dokladu šlo o devětatřicetiletého Erika Davida Knighta. Po zatčení se snažil svůj čin vysvětlit tím, že trpí neznámou nemocí, která mu zabraňuje jíst a pít jako normální lidé. „Je mi strašně zle. Potřebuji krev."opakoval stále dokola.
Lékařská zpráva dokazuje, že napadený Roise utrpěl značnou ztrátu krve. Rány na hrdle musela být sešita několika stehy.Policie vyhlásila pohotovost. V oblasti San Francisca bylo totiž náhle ohlášeno značné množství pohřešovaných osob. Panuje podezření, že se také mohly stát oběťmi vampýra. Vyšetřování pokračuje a podobné případy se množí. Americký soukromý badatel Stephen Kaplan zkoumal více než šest stovek údajných upírů a tvrdí, že upíři se od ostatních lidí liší tím, že dokáží zpracovat všechny látky, které lidská krev obsahuje. Z tohoto důvodu se prý mohou dožít 150 až 250 let.
KRVAVÝ ÚTOK
„Vypadá to, že vykrvácel. Má otevřenou krční tepnu." Hlásil kapitánovi doktor. „Podívejte." Ukázal na šíji oběti, kde blízko sebe a nad sebou zely dvě malé zarudlé ranky. „A je tady ještě něco, čemu nerozumím. Na jeho šatech ani nikde tady okolo není žádná krev."Policistu ta informace překvapila. „Jak si to vysvětlujete?" „Zní to šíleně," Doktor měl v hlase váhavost! Ale, zdá se, že vrah krev z tepny přímo vysál.Jako nějaký upír." Ralská vyjekla a pokřižovala se." Pane Bože, Ulrich se vrátil!"
Tak začíná scéna jednoho z dílů televizního seriálu Strážce duší. Jeho inspiraci se stal případ údajného posledního českého upíra Aloise Ulricha. Historické dokumenty i ústně tradované legendy naznačují, že s touto tajemnou historickou postavou jsou skutečně spjaty velmi neobvyklé události.
POSTRACH ÚŘEDNÍKŮ
Alois Ulrich byl vrchní správce zámeckého velkostatku Žďár. Lidé ho nenáviděli. Hodně sedláků nestydatě okradl. Byl krutý a stále plný zlosti. Takže jen málokdo litoval, když jako šedesátiletý v únoru roku 1817 zemřel. Utrpení místních obyvatel tím ale neskončilo.
Ulrich se údajně stal nemrtvým. Zjevoval se na různých místech v okolí zámku. Spatřila ho spousta lidí. Nejčastěji útočil na starém mostě, kde napadal především písaře a zámecké úředníky. Panstvo nechalo hned vedle vybudovat dřevěnou lávku, aby se lidé mohli mostu vyhnout. Ulrich sice lávku nechal na pokoji, ale na jiných místech strašil dál. Situace se natolik vyhrotila, že z Jihlavy byl povolán kat a dva pacholci. Když sundali víko z hrobky a otevřeli rakev, Ulrich vypadal jakoby jen usnul. Byl mrtvý už několik měsíců, ale pořád měl růžovou barvu. Jak kněz začal číst nad tělem jakési zaříkání, Ulrich se postavil. Jeden z pacholků mu srazil hlavu rýčem Z rány prý vytryskla čerstvá krev. Kat nasypal do otevřeného hrdla mák. Hlavu dal správci pod levou paží a celé tělo posypal nehašeným vápnem. Pak byla hrobka opět pečlivě uzavřena. Přízrak zmizel. Strašení ustalo.
Je to je jen pohádka? Projev odvěké lidské touhy o vítězství dobra nad zlem, o potrestání nehodného správce, který pak týrá další zámecké úředníky nebo odraz jakýchsi tajemných jevů, které si doposud neumíme vysvětlit? O Ulrichovi máme mnoho podezřele se shodujících zpráv, ale jsou to většinou jen ústně dochované pověsti, báchorky a zkazky. Ovšem i pod nánosem fantazie se často skrývá zrnko reality.
Náš svět není tak obyčejný, jak se zdá. Kdesi hluboko pod nánosem všednosti jsou ukryty stopy fascinujících tajemství. Útržky dávno odvátých dějů, minulost plná záhad a nevysvětlených okamžiků. Čekali bychom, že moderní věda jednou provždy skoncuje s nadpřirozenými jevy a tajemnými úkazy, že odhalí vše skryté a najde odpovědi na většinu vzrušujících otázek, ať již se týkají naší historie či současnosti. A je to přesně naopak. Jak se rozrůstá archeologický výzkum, přibývá nálezů s nimiž si nevíme rady. Čím více důmyslných přístrojů a technických postupů se používá, tím více se vynořuje nových záhad. Ve svých knížkách a filmech se pokouším dotknout alespoň některých z nich. Teď přibyly tyto stránky. Najdete na nich informace o novinkách z nakladatelství Mystery Film, tedy o tom, které knihy připravujeme k vydání, jaké hrané filmy či dokumenty právě natáčíme, články o záhadách i překvapivých objevech, a časem, jak doufám, i videosnímky, které natáčíme v různých koutech naší planety. Váš ARNOŠT VAŠÍČEK