MYSTERY FILM :: Arnošt Vašíček :: I SKEPTIK NĚKDY (SE)LŽE

I SKEPTIK NĚKDY (SE)LŽE

Český klub skeptiků Sisyfos na svých webových stránkách zveřejnil článek Libora Gottfrieda, který snad měl být odbornou reakci na mou knihu Tajemství ďáblovy bible. Bohužel je v něm více omylů a lží než by na stejné ploše stačil nasekat i skeptiky sestřelený Detektor. Pomíjím přemíru invektiv a posměšků, které spíše vypovídají o úrovni kritika než rozebírané knížky, ale nemohu si nevšimnout, kde pod rouškou vědeckého názoru reprezentant Sisyfa hrubě mate veřejnost.

V Ďáblově bibli, v oddíle zaklínadel, zůstala jedna fólie prázdná. Vzhledem k tomu, že celý rukopis vykazuje určitý řád, každá jeho část svou podobou a zařazením naplňuje jakýsi, nám ovšem neznámý, plán, musíme se ptát, proč zrovna tento list je nepopsaný.   Ve své knize jsem připustil možnost, že i na této fólii může být text, vytvořený ovšem neviditelným inkoustem.  K jeho přečtení je nutné fólii přetřít příslušným roztokem nebo lehce zahřát.

Libor Gottfried na to ve své kritice reaguje:„Ve středověku, například v 13. století, neměli ještě potrhlí blázni, kteří by snad zapisovali nějaké magické formule, potřebu psát neviditelným inkoustem. Vždyť kdo kromě nich, tj. mnichů v klášteře, vlastně tehdy uměl číst, a kdo se k takové knize někdy v životě dostal? Představa o neviditelných inkoustech ve středověku je naivní a hloupá."

Byl tedy hlupákem i Plinius, žijící v1.století, když ve svém známém díle Naturalis historia píše, že rostlinné mléko (z rostliny tithymallus)  lze využít jako neviditelný inkoust? Byl stejným pitomcem i básník Ovidius, který uvádí podobnou zmínku v Umění lásky? A co řecký vědec Filio byzantský? Spletl se ve své úvaze o inkoustu, vyrobeném z duběnek? Arabští chemici byli už po roce 1000 přeborníky v tomto oboru.  Ve středověku neviditelné inkousty využívali evropští písaři tajných diplomatických zpráv. Porta jim věnoval celou knihu svého díla Magia Naturalis.

Libor Gottfried je historik, pracuje jako archivář v Národním archivu. O to více překvapuje jeho další tvrzení:  „Pergamen, který bychom lehce nahřáli (už teplota 25 stupňů C je pro starý pergamen strašným teplotním šokem), by se možná natrvalo zkroutil a došlo by k nevratným škodám."

Teplota lidského těla přesahuje zmíněných 25 stupňů C skoro o 50%.  Znamená to, že pergamen nesmíme vůbec vzít do ruky? Písař se o rozměrnou stránku nesměl opírat loktem, aby ji nepropálil?   Ve skutečnosti nevratné smrštění pergamenu nastává až při teplotách od 58  stupňů C, výjimečně o něco nižších. Záleží na vlhkosti fólie. Vyschlý pergamen odolá teplotě až 150 stupňů C.

V jiné pasáži Libor Gottfried upozorňuje na můj další „prohřešek":  „Pozoruhodný je ovšem autorův logický skok, když se odpoutal od Codexu Gigas a najednou píše o Michaelovi Scotovi z Irska. Ani v nejbujnější fantazii by žádného historika nenapadlo Scota a ďáblovu bibli spojovat."

A v tom je ta potíž, že historikové často jedou po osvědčených kolejích a ani je nenapadne vystoupit a podívat se okolo. K úvaze, že Michael Scot, jeden z největších mágů středověku a učitel Fridricha II., mohl zavítat do Čech mne přivedla tzv. Magická kniha, uložena dnes pod katalogovým číslem MS 105  v Univerzitní  knihovně Johna Rylandse v Manchestru. Na její titulní straně je latinsky uvedeno jméno autora a místo a datum dokončení rukopisu: Michael Scot, Praha v Čechách, 12.únor 1261. Jako archivář si to L.Gottfried mohl u kolegů v Manchestru snadno ověřit.

Skeptiky, zastupující kritik si nepomáhá jen zavádějícími argumenty, většinou lže, jako když tiskne.  O vyobrazení, které dalo Ďáblově bibli jméno napsal: „Pan Vašíček se snaží dělat záhadu ze všeho. V popisce tvrdí (bez jakýchkoli dalších informací), že „podoba pekelníka neodpovídá obvyklému ztvárňování satana".

Ve skutečnosti zdůvodnění proč se známý obraz ďábla z rukopisu liší od jiných z té doby, zabírá celou stránku knihy.  Nelze přehlédnout, že ďábel z Codexu Gigas  má na hlavě turban , na těle bederní roušku a sedí na bobku, což není zrovna důstojná poloha pro vládce temnot. Takového jinde nenajdete.

Libor Gottfried někdy něco zamlčí, jindy naopak přidá. Když připomínám všeobecně známý fakt, že není jasné, kdo Codex Gigas vytvořil, ve své kritice reaguje: "O autorovi tohoto jedinečného díla neexistuje jediný doklad," píše pan Vašíček, a doufá, že tím podnítí nádech tajemna a záhadna u svých čtenářů. O něco dříve totiž již napsal: „Co ho ale vedlo k tomu, aby své jméno zatajil?" (rozumí se středověký písař kodexu)."

Ale tato věta v knize vůbec není. Objevuje se jen v časopise 100+ 1.  Zdá se, že Libor Gottfried, sice mou knížku kritizuje, ale vůbec ji nečetl, spokojil se jen s článkem, který shrnuje její obsah. Měl v ruce třísku a tvrdí, že zná celý strom. Tohle by si nedovolil ani amatérský badatel.

Sisyfos kritizuje Českou televizi za špatné redigování některých pořadů. Zajímalo by mně, kdo redigoval kritiku L. Gotfrieda, než byla zařazena na web. Nikdo si nevšiml zjevných omylů, které obsahuje?

Český klub skeptiků požaduje vyváženost a chce, aby media zveřejňovala jeho reakce na tzv. pavědecká díla. Sám vidí pověstné břevno v očích jiných, ale ne ve svém. Nežádal jsem stažení Gottfriedovy pavědecké kritiky, chtěl jsem jen, aby k ní byla připojena moje vysvětlující odpověď. Proč se tak v rámci kýžené vyváženosti nestalo nevím, vedení Sisyfa mlčí (možná, že výhrůžně).  Neposlali mi ani řádek.  A mimochodem ani nevysvětlili, proč porušují autorský zákon, když ke kritice mé knihy zařadili fotografie, na které nemají právo k užití. Že by zase jednou někdo vodu kázal a víno pil?

Zpět
Vítejte na stránkách MysteryFilm.cz

Arnošt VašíčekNáš svět není tak obyčejný, jak se zdá. Kdesi hluboko pod nánosem všednosti jsou ukryty stopy fascinujících tajemství. Útržky dávno odvátých dějů, minulost plná záhad a nevysvětlených okamžiků. Čekali bychom, že moderní věda jednou provždy skoncuje s nadpřirozenými jevy a tajemnými úkazy, že odhalí vše skryté a najde odpovědi na většinu vzrušujících otázek, ať již se týkají naší historie či současnosti. A je to přesně naopak. Jak se rozrůstá archeologický výzkum, přibývá nálezů s nimiž si nevíme rady. Čím více důmyslných přístrojů a technických postupů se používá, tím více se vynořuje nových záhad. Ve svých knížkách a filmech se pokouším dotknout alespoň některých z nich. Teď přibyly tyto stránky. Najdete na nich informace o novinkách z nakladatelství Mystery Film, tedy o tom, které knihy připravujeme k vydání, jaké hrané filmy či dokumenty právě natáčíme, články o záhadách i překvapivých objevech, a časem, jak doufám, i videosnímky, které natáčíme v různých koutech naší planety. Váš ARNOŠT VAŠÍČEK

Copyright © PhDr. Arnošt Vašíček, EVici tvorba www stránek a e-Shopů, system UPgates , Mapa stránek